Vyhledat témata bez odpovědí | Zobrazit aktivní témata Právě je 23 srp 2019, 21:33



Odpovědět na téma  [ Příspěvků: 8 ] 
 Praha 1998 
Autor Zpráva
Sergeant First Class
Uživatelský avatar

Registrován: 12 čer 2013, 09:26
Příspěvky: 59
Bydliště: Brno
Příspěvek Praha 1998
Třetí koncert Prodigy v ČR
25.4.1998 - Zimní stadion Slávia


05 úno 2019, 23:34
Profil
Sergeant First Class
Uživatelský avatar

Registrován: 12 čer 2013, 09:26
Příspěvky: 59
Bydliště: Brno
Příspěvek Re: Praha 1998
Můj osobní report:

Svůj druhý koncert Prodigy jsem si užil zřejmě ještě víc než první.
Absolvoval jsem ho s kamarádem Danem, který mi přichystal nečekaný zážitek.
Prodigy v té době byly absolutně na vrcholu popularity - jak u lidí, tak u kritické obce. Na obálce uznávaného Rock Popu dokonce vyšla titulka – „nejlepší kapela světa“. Až se na bandu začalo dívat mírně skrze prsty (hrálo je Eso - a to pro lidi, co je měli radši v undergroundu, znamenal konec). Jejich třetí koncert byl tak mírně společenskou událostí pro fans všech možných zákoutí hudby. Dnes už nám to nepřijde, ale bylo pěkný vidět vyznavače dance, hard rocku a hiphopu na jednom fleku.
Byla půlka léta a tak jsem si vystačil s tričkem, šortkami - a do batohu mikinu, pití (poučený z mrznutí a žízně předchozích koncertů). Na tričko jsem byl patřičně hrdý. Tmavě růžové s logem mravence na hrudi. S Danem jsme se rozhodli i pro výzdobu fasády v mantinelech tehdejších možností. Ty možnosti byly dost omezené. Koupili jsme si barvu na vlasy a mysleli, že nám to ihned chytne. Zkrátím to: po barvení bylo na některých místech našeho účesu k zahlédnutí modrá místečka. Keithovské malovaní kruhů kolem očí jsme vyřešili napůl šminkami mojí mamky a napůl vodovkami. Do nosu kroužek. Jsem docela rád, že jsme tenkrát nepořídili ani jednu fotku.
Vyjeli jsme z Hradce Králové do Prahy s pocitem, že svět patří nám. Po příjezdu na Hlavní nádraží, jsem si batoh uzamkl ve skříňce na heslo a mohli vyrazit směr stadion Slavia.
Okolo jedné jsme se usadili v parku poblíž Edenu, kde Dan vytáhl krabicové víno a dostali jsme se mírně do nálady. Snažil jsem se to ale nepřehnat.
K hokejové hale jsme se dostali celkem brzo, ale právě včas na to, abychom slyšeli, že uvnitř probíhá zvuková zkouška. Bylo tam už dost lidí, kteří se bavili, posilňovali. Opřeli jsme se u pokladen zády o stěnu a za náma duněly beaty Their law. Víc už jsem se těšit nemohl.
Koukal jsem na ostatní. Byla tu spousta neuvěřitelných týpků, vystrojených do triček s motivem Prodigy. Některé evidentně koupené za hranicemi, některé ručně dělané. Okolo 18:00 nás pustili dovnitř a já pádil k pódiu. Dan nebyl moc rád, že jsme tu tak brzo, ale já si nechtěl nechat ujít vidět Prodigy opravdu zblízka. S pár lidma jsme si před pódiem posedali na podlahu stadionu.
Až okolo osmé vystoupili předskokani. Supercharger nehráli špatně, ale oproti Prodigy mi zněli dost slabě. Prostě známý osud předkapel, které nemají šanci.
Byli jsme hodně blízko pódia - cca v páté řadě. Dan se začal bavit s jednou partou lidí. Vybavuju si, že jeden z nich mi řekl: "Celý album super, ale Diesel power - to mě dostali." Až po letech jsem uznal, že je to opravdu jedna z nejlepších a nejatmosferičtějších skladeb Prodigy.
Kluci pak vyndali jointa a nabídli nám. Byl by to můj první a nehodlal jsem riskovat - zvlášť po tom vínu. Dan si ale ochotně dal a tak s ostatníma zahulili, kecali.. Já už byl šťastně nervózní, vyhlížel jsem, kdy už přijdou. A dočkal jsem se. Sál potemněl a začalo obvyklé nekonečné čekání na příchod kapely zpestřované klasickým mihnutím nějakého technika a skandování „Prodigy, Prodigy“.
Najednou se ke mě naklonil Dan a sdělil mi, že je mu zle. Zasmál jsem se, protože takové srandy dělal pořád - a v této chvíli, kdy jsme si vystáli skvělé místo, by to sedělo. Stačil jeden pohled na jeho zelenou, zpocenou tvář a bylo mi jasné, že vyjímečně nekecá. -"Potřebuju na vzduch někam..." Podíval jsem se na pódium, kde se valila mlha a rotovaly stroboskopy, povzdychl si, dal si Dana kolem ramen a vytáhl ho z davu ven, až k východu, k security guys.
Vzal jsem plastovou láhev z hromady, které neprošly dovnitř a ošplíchal ho. Asi si dokážete představit ty protichůdné pocity - starost o kamaráda a moje pohledy do kotle, subjektivně vzdáleného na míle. Securiťák mi myslím chvíli pomáhal a za pár minut byl Dan díky dýchatelnějšímu vzduchu a vodě už lepší. Prodigy pořád ještě nepřišli a tak jsem se zeptal Dana, jestli si myslí, že bude pařit. Řekl, že ne, že je mu špatně, že si tady na chvíli sedne. Taky mi řekl, že v pohodě, ať jdu zakalit a pak se sejdeme u vchodu. Ještě jednou jsem se ho zeptal jestli je fakt ok - a když mi řekl ať určitě jdu - šel jsem.
Byl jsem rád, že je mu líp. Kdyby ne, musel bych koncert holt oželet. Rozhodl jsem se, že si vybojuju svoje místo zpátky. Byl jsem přesně v té pozici, kterou u ostatních nesnáším - minutu před koncertem se rvu co nejvíc dopředu a uhýbám naštvaným pohledům ostatních lidí. Díky tolerantním fans jsem se dostal až k záterasům před pódiem. Tak daleko jsem ani nedoufal. A už jsem neměl čas myslet, konečně to začalo.
Na pódium přišel první Liam a pozdravil potleskem s rukama nad hlavou celý nepříčetný dav. Zahrál intro, ve kterém se dalo najít téma z THE TRICK. A pak už odpálil známý úvod SMACK MY BITCH UP. Dole v publiku se to vařilo na nejvyšší obrátky. Ani jsem si nevšiml jak se tam dostal, ale najednou přímo nade mnou stál Maxim v kožichu, s mikrofonem v ruce a potěšeně na nás vzhlížel. Pak promluvil k davům a to už se ozval první ohlušující beat koncertu. Co se odehrávalo na place se snad ani nedá popsat. Všechno to začalo skákat, cítil jsem tlak ze všech stran, šílenství, radost, nadšení… a všichni skandovali: „Change my pitch up, smack my bitch up!“ Jedna vlna z pravý strany, jedna z levý. Na pódiu jsem zachytil i Keitha v jeho retro punk-džínovém oblečku.
Za první skladbu sklidila skupina bouři nadšení. Při prvním zvuku VOODOO PEOPLE už přihopsal i Leeroy. Přišel mi hrozně vysoký a stage přeskákal na 3 kroky. Skvělá pařba, která se přelila do VOODOO BEATS. A pak THEIR LAW, DIESEL POWER…
To už jsem byl davem postrčený trochu dál od zábran a tak jsem měl i víc prostoru na tancování. Maxim už na sobě neměl kožich a pařil v sukni a tílku. Všechno snímaly kamery, které přenášely na postranní obrazovky detaily z pódia. Pak začala FUNKY SHIT – nečekaně jeden z vrcholů večera. Všichni skákali v pomalejším rytmu a skandovali: Hej, hej, hej… A v hale začalo být nedýchatelno. Sundal jsem si tričko, dal ho za pásek kalhot.
BREATHE, SERIAL THRILLA, POISON – skvělá trojice skladeb především pro Keitha a Maxima. Ikdyž musím říct, že Keith mi tento koncert mi přišel mírně unavený. Maxim to ale svou energií vše vynahradil. POISON lidé patřičně ocenili skandování refrénu. Tenhle track miluju a užil jsem si ho opravdu dosyta. Liam konec skladby pěkně protáhl.
Po motivu z CLIMBATIZE začala hala dunět začátkem skladby MINDFIELDS. A to byl absolutní vrchol. Lidé začali tleskat od začátku do rytmu a pak s Maximem sborem: „This is dangerous!....“ Beaty začaly přitvrzovat a při instrumentálním refrénu vybouchly stroboskopy, že už pařili opravdu všichni – i ti na sedadlech v ochozech okolo. Přišlo mi, že hala každou chvíli spadne. Nejlepší pařba večera.
Poté přišla na řadu další živá klasika ROCK N´ROLL. A pak už sólo pro Keitha – FIRESTARTER. Keith ukazoval fakáče, slintal po sobě, ukazoval, že je ďábel a při závěrečné sloce už nezpíval, ale nahradil slova prostým „fuck, fuck, fuck, fuck, fuck…..“
Dav řval nadšením, všichni zlití potem a Prodigy se najednou loučí. Poděkovali a odešli z pódia. Hala si to samozřejmě nenechala líbit a přivolala je zpět. Přídavek FUEL MY FIRE za mě odskákali spíš ostatní, byl jsem už celkem vyčerpaný. Pro úplně poslední skladbu jsem se ale vzchopil. Skvělá a nečekaná FULL THROTTLE, při níž byla kapela komplet – a já si pamatuju hlavně vytancovaného Leeroye jak rozhýbává mírně pobitý dav. A povedlo se. Při hlavním motivu skladby byli všichni zase v transu a z posledních sil se tancovalo a skákalo. Já točil tričkem nad hlavou a prožíval euforii. A pak byl už opravdu konec, Liam pustil Goodbye beat a jeden po druhém odcházeli pryč. Keith nám zatleskal, Maxim řekl „Thank you“, Leeroy se usmíval… Světla ještě švihaly vzduchem, ale sál se rozsvítil.
Díval jsem se na ostatní lidi a vypadali hrozně happy, stejně jako já. Někdo pořád ještě tancoval, ochozy se vylidňovaly a najednou ke mně přišel Dan. Byl naprosto v pohodě, objali jsme se a začali si sdělovat zážitky. Odcházeli jsme z haly a u vchodu se pak polili flaškama s vodou, které tam byly na kupě u security.
Pak už tramvaj, metro, hlavní nádraží. Menší drama s bezpečnostní skříňkou, která nešla otevřít a museli přivolat policii. Nevypadali jsme moc důvěryhodně (zpocený, unavený, obličej od rozteklých šminek), tak nás docela proklepávali, jestli to jsou opravdu naše věci. Pak na WC jsem se radši pořádně opláchl. Vlak jel v 0:45. Vím, že jsme seděli a spali v uličce spolu s dalšíma lidma, co jeli z Prodigy taky. Okolo půl třetí jsme dorazili do Pardubic, tam počkali 2 hodiny na první vlak do Hradce.
Když se nás průvodčí ptal na jízdenky, zjistili jsme, že jsme je asi nechali v tom předchozím vlaku. Pán byl ale smířlivější než policie v Praze a nechal nás na pokoji. V Hradci jsme se s Danem rozloučili a zamířili každý domů – osprchovat se, najíst a spát. Byl to skvělý den a byl to nejlepší koncert Prodigy, co jsem zažil. Lístek mám dodnes schovaný.


05 úno 2019, 23:35
Profil
General
Uživatelský avatar

Registrován: 18 bře 2008, 21:55
Příspěvky: 1034
Bydliště: Třinec
Příspěvek Re: Praha 1998
No co dodat? Jedním slovem závist. ;)

_________________
Prostě hudba,která je jednoduše nej.


08 úno 2019, 16:31
Profil
Site Admin
Uživatelský avatar

Registrován: 10 čer 2008, 12:37
Příspěvky: 2078
Bydliště: Brno
Příspěvek Re: Praha 1998
Super... no dilema mezi kolabujícím kamarádem a blížícím se začátkem koncertu si dovedu živě představit :D
Mě sice mě potkaly věci jako Firestarter nebo Breathe, případně na MTV Out of Space a No Good, jsem tenkrát viděl nějak haluzově dokonce tuším jako premiéru, ale tenkrát jsem tento styl hudby moc neposlouchal, i když OOS i NG se mi líbily, hlavně v souvislosti s videoklipem. Firestarter a Breathe následně jsem si s OOS a NG nějak nespojil že jde vlastně o stejnou kapelu.
Každopádně zažít live Serial Thrilla, Fuel my Fire, Funky shit apod navíc v kombinaci s poskakujícím Leeroyem na podiu a dobou kdy Liam hrál ještě bez laptopů, to je bohužel nesplněný sen.

_________________
I have no words... Fuckin death


11 úno 2019, 16:12
Profil Zobrazit autorovy stránky
Sergeant First Class
Uživatelský avatar

Registrován: 12 čer 2013, 09:26
Příspěvky: 59
Bydliště: Brno
Příspěvek Re: Praha 1998
Tak on asi každý má nějakou skladbu, kterou by chtěl zažít live a nezažil (já určitě Break and Enter nebo Narayan).
Už jste na to téma dělali topic tady na fóru?
Jakože ideální osobní Prodigy setlist každého z vás?


12 úno 2019, 09:57
Profil
General
Uživatelský avatar

Registrován: 28 bře 2008, 21:56
Příspěvky: 1342
Bydliště: Levoča, SVK
Příspěvek Re: Praha 1998
Fuuuh těch skladeb by bylo :) Možná i na víc setlistů. Možná se to tady už řešilo, ale založím na to nové vlákno. Hledejte jej v sekci "hlavní forum".

_________________
The Prodigy are my Rhythm Of Life


13 úno 2019, 07:37
Profil Zobrazit autorovy stránky
Colonel
Uživatelský avatar

Registrován: 19 dub 2012, 08:36
Příspěvky: 432
Příspěvek Re: Praha 1998
Uplně mám ohńostrojky v srdíčku z toho reportu.


15 úno 2019, 19:02
Profil
Sergeant First Class
Uživatelský avatar

Registrován: 12 čer 2013, 09:26
Příspěvky: 59
Bydliště: Brno
Příspěvek Re: Praha 1998
pheeew: To mám radost :)


15 úno 2019, 23:46
Profil
Zobrazit příspěvky za předchozí:  Seřadit podle  
Odpovědět na téma   [ Příspěvků: 8 ] 

Kdo je online

Uživatelé procházející toto fórum: Žádní registrovaní uživatelé a 1 návštěvník


Nemůžete zakládat nová témata v tomto fóru
Nemůžete odpovídat v tomto fóru
Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru
Nemůžete přikládat soubory v tomto fóru

Hledat:
Přejít na:  
cron
Powered by phpBB © 2000, 2002, 2005, 2007 phpBB Group.
Designed by STSoftware for PTF.
Český překlad – phpBB.cz